Co je to trombóza a plicní embolie?

Trombóza je krevní sraženina (tzv. trombus) v cévách. Může vzniknou v žilách, může postihnout tepny, může se objevit v srdci a může postihnout i tzv. mikrocirkulaci, což je hustá síť velmi jemných cévek spojující tepny se žílami.

Trombu v žilní části řečiště zpomalí nebo úplně zablokuje průtok krve z tkání a orgánů. Jeho různě velká část se může ulomit a krevním proudem cestovat do plicní tepny – tzv. plicní embolie. To je závažný zdraví a život ohrožující stav.

Lidí na světě

umírá na stavy způsobené trombózou

Trombotický uzávěr tepen vede k omezení nebo zastavení přítoku okysličené krve do tkání a orgánů. Při postižení koronárních tepen vzniká srdeční infarkt nebo angina pectoris, v případě postižení mozkových tepen ischemická mozková příhoda nebo tzv. transitorní ischemická ataka.

Žilní trombóze a trombotickým uzávěrům tepen lze účinně předcházet!

60%

Všech případů VTE se vyskytuje během hospitalizace nebo 90 dní po ní, což z něj činí jednu z hlavních příčin preventabilních úmrtí v nemocnici.

Riziko trombózy lze posuzovat podle přítomných rizikových faktorů

Mezi rizikové faktory žilní trombózy patří upoutání na lůžko během hospitalizace, omezení pohybu při dlouhém cestování (déle než 4-8 hodin), při fixaci dolní končetiny sádrou nebo ortézou po úraze nebo při operaci. Riziko dále představuje obezita, prodělaná trombóza, rodinný výskyt trombózy, nádory a jejich léčba, užívání estrogenů, gravidita a vyšší věk.

Nejvýznamnější rizikové faktory trombotického uzávěru tepen jsou přítomná kardiovaskulární onemocnění, kouření, cukrovka, zvýšené množství tuků v krvi (tzv. dyslipidémie nebo hyperlipidemie), obezita, pasivní životní styl.

4x vyšší riziko

Pacienti s rakovinou mají čtyřikrát vyšší riziko vzniku vážných trombóz než obecná populace.

Projevy žilní trombózy

Bolest nebo citlivost, která často začíná v lýtku. U trombóz žil horních končetin je bolest obvykle v oblasti paže nebo ramene. Trombózu provází otok nohy, kolem kotníku, lýtka a u rozsáhlých trombóz i stehna. Otok se může objevit také u hluboké žilní trombózy horních končetin. Přítomné může být nápadné zbarvení kůže a pocit tepla, tíhy nebo plnosti postižené končetiny.

Projevy plicní embolie

Alarmujícím příznakem bývá dušnost a zrychlené dýchání nebo popadání dechu. Může být bolest na hrudi, která se zhoršuje při hlubokém nádechu, závratě nebo omdlévání a kašel, někdy vykašlávání krve.

Nově vzniklé nebo náhle zhoršené potíže jsou důvodem k obavám a ke konzultaci s lékařem.

Rychlá léčba může zachránit život

Léčba krevních sraženin se může u jednotlivých pacientů lišit, ale obvykle zahrnuje léky snižující srážení krve. Existují tři hlavní cíle léčby:
• Zabránit zvětšování sraženiny.
• Zabránit tomu, aby se sraženina uvolnila a dostala se do plic.
• Snížit pravděpodobnost opětovného výskytu trombózy.

Krevní sraženiny se obvykle léčí léky, které snižují krevní srážlivost. Nazývají se antikoagulancia a laicky se často hovoří o lécích na ředění krve. Antikoagulancia trombus ani embolus nerozpouštějí, ale zabraňují jejímu zvětšování a snižují riziko vzniku dalších sraženin. Délka léčby je individuální a závisí na přítomných rizikových faktorech.

Trombolytika mohou trombus nebo embolus rozpustit a používají se u závažných trombóz nebo plicních embolií. Filtr zavedený do dolní duté žíly je malé zařízení, které může zabránit embolizací z žilního řečiště dolních končetin do plic. Používá se v jasně definovaných situacích. Nejobávanější komplikací antikoagulační nebo trombolytické léčby je krvácení. Pacient má o tom být správně informován a k léčbě přistupovat se vší pozorností.

Kvalita života během léčby

Zkušenost s trombózou je událost, která mění život a definitivní zotavení může trvat dlouho. Po stanovení diagnózy je důležité o sebe pečovat po psychické i fyzické stránce. Pochopení podstaty tohoto onemocnění a převzetí odpovědnosti za svou léčbu může pomoci cítit se lépe.

V průběhu antikoagulační léčby je nezbytné být v kontaktu se svým lékařem a diskutovat úskalí, která jsou s onemocněním a léčbou spojená.

Potrombotický syndrom

Dlouhodobou komplikací trombózy bývá potrombotický syndrom. Projevuje se opakujícím se otokem a pocitem tíhy nebo plnosti končetiny, kožními změnami, někdy rozvojem křečových žil. Je způsoben poškozením chlopní nebo stěn žil v důsledku hluboké žilní trombózy. Pohyb a cvičení, jako je chůze, ohýbání kotníků a zvedání nohou zmírňují příznaky. Užitečné bývají kompresní punčochy a/nebo venotonika. V některých případech mohou lékaři doporučit operaci.

Trombóza a psychické zdraví

Vedle somatických příznaků mohou mít pacienti po trombóze nebo plicní embolii řadu psychických problémů, včetně úzkosti, deprese a posttraumatické stresové poruchy. Pacientům doporučujeme zvládat tyto potíže ve spolupráci s jejich lékaři.